První dřevěnou židovskou modlitebnu v Písku, umístěnou kdesi u hradeb, nahradila v roce 1872 synagoga velkorysých rozměrů postavená v novorománském slohu s výzdobou v takzvaném maurském stylu.
Svému účelu sloužila do roku 1942, kdy odešli poslední židovští obyvatelé z Písku do nařízených nacistických transportů. Synagoga pak sloužila jako sklad oděvů.
Řadu let probíhá kvůli nedostatku finančních prostředků poměrně vleklá rekonstrukce krovu a stabilizace statických prvků budovy, současně se provádí restaurátorské záchranné práce na výmalbě a zdobení interiéru.
O oživení synagogy se zasazuje zejména občanská iniciativa Soukenická 1905, která v průběhu času pořádá přednášky, koncerty a divadelní představení. Cílem těchto snah je vybudování památníku slavného píseckého rodáka Richarda Weinera, připomínky holocaustu a také dalších příběhů píseckých židovských spoluobčanů.
Synagoga se stále opravuje, veřejnosti není přístupná a otevřena je pouze příležitostně.